Náš příběh

Pro­stor Mezi slo­vy vzni­kl ze spo­leč­né tera­pe­u­tic­ké zku­še­nos­ti, že to nej­dů­le­ži­těj­ší se v tera­pii čas­to neo­de­hrá­vá ve sna­ze věci rych­le pojme­no­vat nebo vyře­šit, ale v dia­lo­gu, kte­rý má čas a pro­stor. V roz­ho­vo­ru, kde není nut­né vědět hned, kam smě­řu­je­me, a kde může mít význam i to, co tepr­ve hle­dá svůj jazyk.

Vychá­zí­me ze sys­te­mic­ké­ho a nara­tiv­ní­ho post­mo­der­ní­ho pře­mýš­le­ní, kte­ré chá­pe lid­ské potí­že jako sou­část šir­ších pří­bě­hů, vzta­hů a kon­tex­tů. Nepra­cu­je­me s lid­mi jako s nosi­te­li pro­blé­mu, ale jako s nosi­te­li jedi­neč­ných zku­še­nos­tí, význa­mů a zdro­jů.

Věří­me, že dia­log je nástro­jem poro­zu­mě­ní. Že ve vzta­hu, otáz­kách a spo­leč­ném pře­mýš­le­ní mohou vzni­kat nové sou­vis­los­ti a jiné pohle­dy na to, co člo­věk pro­ží­vá. Slo­va jsou pro nás důle­ži­tá – stej­ně jako pro­stor mezi nimi, kde je mož­né naslou­chat, zpo­chyb­ňo­vat samo­zřej­mos­ti a obje­vo­vat nové mož­nos­ti.

Mezi slo­vy je tera­pe­u­tic­ké usku­pe­ní, kte­ré dává pro­stor dia­lo­gu zalo­že­né­mu na bez­pe­čí, při­je­tí, důvě­ře a part­ner­ství. Respek­tu­je­me tem­po kaž­dé­ho člo­vě­ka a jedi­neč­nost jeho pří­bě­hu. Nena­bí­zí­me hoto­vé odpo­vě­di ani uni­ver­zál­ní řeše­ní, ale odbor­ný, féro­vý a cit­li­vý dopro­vod v pro­ce­su hle­dá­ní.